Kolik zubních výplní má průměrný Čech?

Kolik amalgámových zubních výplní má průměrný Čech? (popř. Evropan, nejsou-li čísla z ČR k dispozici)

Přesný počet znám není. Zajímavá je informace o množství rtuti (amalgám je složen z rtuti, stříbra, cínu a mědi) v dutině ústní Evropanů, kdy se uvádí, že je to až 1100 tun a každý rok končí jen v zemích EU asi 30 tun rtuti ze zubních amalgámů v půdě, 24 tun ve vodě a 23 tun ve vzduchu. Množství zhotovovaných amalgámových výplní jednoznačně klesá. Naši pacienti nás o amalgámovou výplň požádají zcela výjimečně.

Jaký typ zubní výplně v tuto chvíli hradí zdravotní pojišťovna? Jen nekapslovaný amalgam? Kolik
stoji?

Zdravotní pojišťovna hradí u dospělých pouze amalgám a to nekapslovaný. Jedná se o prášek obsahující kovové piliny a volnou silně toxickou rtuť, tyto složky se smíchají a následně použijí na zhotovení výplně.  Za takovou zubní výplň platí pojišťovna nyní 242kč (minulé roky to bylo 220kč) a to bez ohledu na velikost, tvar a dobu jakou lékař výplň zhotovuje. V případě, že se podíváme na režijní náklady ordinace, pokryje tato částka pouhých 5-8 minut času ve vybavené ordinaci a za tuto dobu se kvalitní výplň zhotovit nedá. Používání nekapslovaného amalgámu je v ČR poměrně specifické, v USA bylo doporučeno eliminovat jeho používání již v roce 1984. V severských státech je dokonce použití amalgámu od roku 2008 zcela zakázáno.

Setkala jste se někdy s onemocněním způsobeným reakci organismu na těžké kovy, které se z amalgamu uvolňuji?

Ano, setkala jsem se s několika pacienty, kteří měli nejrůznější obtíže. Bylo to především ještě při studiu medicíny v Hradci Králové ve fakultní nemocnici.

 Jak vypadá nebo například může vypadat alergická reakce na některou ze složek amalgamu?

U citlivých jedinců může amalgám vyvolat např. pocity pálení, mravenčení, různé vyrážky na dásních a sliznicích ústní dutiny. U pacientů může dojít ke vzniku orální lichenoidní reakce – jedná se o vytvoření bílé plochy nejčastěji na sliznici tváří, dále na jazyku a v menším procentu i na dásni a patře. Je známa studie, kdy se orální lichenoidní reakce u pacientů zlepšila téměř o 90% po odstranění amalgámu z dutiny ústní. Řešením v takovém to případě je předělání amalgámových výplní na výplně z jiného materiálu (kompozitní plast či keramika).

Jakými testy lze zjistit možnou nežádoucí reakci organismu na amalgam, kdo je provádí a kolik stoji? (Řekneme, že trpím depresemi, bolestmi hlavy, žaludeční potíže, nervozita... Kam mám jako pacient s takovým podezřením jít?)

Vyšetření provádí Ústav klinické a experimentální stomatologie 1.LF UK a VFN v Praze a to Oddělení pro klinický a experimentální výzkum. Pacient by měl vždy nejdříve vyhledat svého praktického zubního lékaře a ten ho následně může odeslat na toto oddělení. Zde je provedeno anamnestické vyšetření, klinické vyšetření dutiny ústní, měření galvanických proudů a napětí, epikutánní testy a test LTT-MELISA. Pacient tato vyšetření nehradí.

V případě, že je nutné vyplnit zub malému dítěti, které nemá ještě žádnou výplň, a zároveň mělo nežádoucí reakce na očkovaní, je nutné zvolit jinou výplň než amalgam? Hradi v takovém případe výplň pojišťovna?

V případě nežádoucí reakce na očkování není nutné zvolit jiný typ výplňového materiálu. Výplně na dočasných zubech hradí zdravotní pojišťovna a to výplně z nekapslovaného amalgámu či ze skloionomerního cementu samopolymerujícího.

Existuje test na hladinu rtuti v organismu? Jaké je zhruba referenční rozmezí?

Je možné provést biochemické testy, které měří hladiny kovů v těle pomocí analýzy vlasů, krve, moči či stolice. Referenční hodnota rtuti v krvi je přibližně 2μg/l. Koncentrace vyšší než 5,8μg/l již signalizuje možné nežádoucí zdravotní účinky. Hodnota rtuti ve vlasech by měla být menší než 10 μg/g.

Podle slov A. Stocka i mnohých dalších se rtuť z výplní uvolňuje kontinuálně a rychlost uvolňování rtuti může zvýšit mj. čištění zubů. Je podle vás řešením nechat si všechny amalgamové výplně za pomoci kofferdamu odvrtat? Jaké množství těžkých kovů se během takových zákroků dostavá do
těla?

Je pravda, že mnoho autorů uvádí, že působením horké a kyselé stravy a důkladným kousáním se z amalgámových výplní oddělují mikroskopické částečky kovů. Už sebemenší odchylky od předepsaného poměru jednotlivých částí mohou způsobovat zvýšené nebezpečí vylučování rtuti do těla. Výměnu všech výplní bych doporučila pacientům, u kterých se objevili příznaky chronické intoxikace či alergické reakce. Použití kofferdamu (blána zajišťující izolaci) by v dnešní době při zhotovování výplní mělo být samozřejmostí. Kofferdam zajistí, že veškerý odvrtaný materiál je odsátý savkou z povrchu blány a do úst pacienta se tak nedostane ani kousek výplně. Zároveň je zajištěno sucho při zhotovování nové kompozitní(bílé) výplně, což je pro kompozitní materiál nezbytné.

Je v mezi použitím kapslovaného a nekapslovaneho amalgámu výrazný rozdíl především pro personál ordinace, nebo také pro pacienta?

Největší rozdíl mezi nimi, je takový, že u kapslovaného amalgámu jsou obě složky již od výrobce naprosto přesně předpřipraveny a uzavřeny v kapsli. Díky tomu nemůže dojít ke kontaktu pacienta ani lékaře s žádnou složkou. Tato kapsle je vložena do přístroje, který zajistí dokonalé smíchání a následné použití. Takto připravený amalgám je kvalitnější, lépe leštitelný, snáze upravitelný a  bezpečnější. Tuto výplň pacient musí hradit, cena se pohybuje od 350kč a výše v závislosti na velikosti výplně. Sebemenší odchylka ve složení (v poměru složek) negativně ovlivní vlastnosti výplně. U nekapslovaného amalgámu je nutné obě složky nadávkovat a následně také smíchat pomocí přístroje (dříve se míchal ručně! ), dochází tak ke kontaktu s volnou rtutí. Zdravotním rizikem volně ložené rtuti je odpařování neurotoxických látek, které při vdechnutí mohou poškozovat nervovou soustavu. Důležitý je také poměr složek, sebemenší odchylka negativně ovlivní vlastnosti výplně.

FIREMNÍ ČLÁNKY